Nedeľa 20. august, meniny má Anabela

Ryba jménem „Frankenfish“! Kanada dala poprvé v historii zelenou geneticky modifikovanému lososovi, protesty nejsou nic platné

Kdo se směje naposled, směje se nejlépe – tentokrát je to bohužel ve víru GMO kontroverze společnost AquaBounty Technologies, jíž se po dlouhé době restrikcí konečně podařilo přiblížit k realitě, kdy se její geneticky upravení lososové budou pravidelně vyskytovat na jídelních stolech nejen obyvatel Spojených států amerických, ale také Kanady. Kritici lososa nazývají anglickou slovní hříčkou složenou ze slov Frankenstein a fish, tedy Frankensteiní rybou neboli  Frankenfish kvůli vlastnostem, přesněji důvodnému podezření z neblahých vlastností a důsledků, které jejich chov má způsobit životnímu prostředí a konzumace nám a generacím, jež přijdou (možná) po nás.

Lososům byly přidány geny tak, aby jim umožnily růst až třikrát rychleji a zároveň do větších rozměrů, což přináší o hodně více masa na prodej a ještě k tomu v kratších intervalech. Z obchodního hlediska je to tedy veliké vítězství pro AquaBounty, a šlo by říci, že dostupnější jídlo by mohlo být vítězstvím pro lidstvo jako takové, ovšem to pouze v případě, že by se jednalo o potravu zdravou a bezpečnou. Právě toho se obávají kritici po celém světě nejen ohledně GM kukuřice, sóji či brambor, ale nyní i modifikovaných lososů a kdo ví, čeho všeho ještě.

Po více než dvacetiletém zápasu se americké společnosti podařilo prosadit natolik, aby mohla začít řešit prodej farmářům ochotným GM lososy chovat. Americká FDA oznámila, že „splnila všechny povinné požadavky pro schválení, včetně toho, že potraviny z těchto ryb jsou bezpečné k jídlu“, slovy Bernadette Dunhamové, ředitelky Centra veterinární medicíny pod FDA.

Toto rozhodnutí otevřelo bránu na americký trh, který by Frankenfish mohl zaplnit už za dva roky. FDA jde ještě dále a domnívá se, že není potřeba, aby byl GM losos označený, neboť je „materiálně“ stejný jako kterýkoliv jiný losos, „jen“ roste rychleji. „Nejsou zde žádné biologicky významné rozdíly v nutričním profilu mezi lososem AquAdvantage a atlantskými lososy z jiných farem.“ Otázka ale je, proč by tohle tvrzení někdo měl FDA, jež dlouhodobě pracuje ve vleku společností jako Monsanto, které vyrábějí stále více geneticky modifikovaných organismů, aniž by byly provedeny pořádné a hlavně nezávislé studie, jež by bezpečnost GM organismů potvrdily; naopak studie, které upozorňují rizika, jsou úřadem i GM firmami bagatelizovány či napadány. Významní úředníci jsou přitom často ve střetu zájmů, neboť cirkulují mezi úřady, které tyto produkty povolují, a firmami, jež je vyrábějí.

Po Spojených státech amerických, které jsou i z výše uvedených důvodů rájem geneticky modifikovaných potravin všeho druhu, poněkud překvapivě otevřela GM lososovi stavidla i sousední Kanada, která se tomu dosud důsledně vyhýbala. A to přesto, že AquAdvantage lososi mohou představovat pro lidi i ekosystém vážný problém. Zaprvé jsou méně odolní vůči bakteriím než obyčejný losos, což znamená ještě víc antibiotik.

Už samotný chov lososů na farmách, z nichž pochází většina masa prodávaného v obchodech, představuje přitom obrovské riziko. Norští experti Ann-Lise Birch Monsenová a Bjorn Bolann například varovali, že není bezpečné, zvlášť pro děti a dospívající, jíst lososy z farem, neboť jejich krmivo obsahuje nebezpečné látky, které mají negativní vliv na vývoj mozku. Právě losos je nejčastěji chovanou rybou na farmách, ve speciálních v moři uchycených klecích. Taková chovná stanice čítající běžně třeba 200 000 kusů vytvoří zhruba stejně výkalů, ve kterých jsou ryby nuceny žít, jako šedesátitisícové město.

rsz_fish_farming_in_torskefjorden_senja_troms_norway_2014_august_1024x617

Vypouštění výkalů do moří ale ohrožuje nemocemi i ostatní druhy a jejich usazování na dně vyhubí mořský život v celém blízkém okolí. Smyslem chování ryb mělo být vykompenzovat jejich nedostatek ve volném moři, jenže háček je v tom, že obrovská množství chovaných ryb potřebují jako potravu další ryby. Kromě lososů a tuňáků tak možná začnou mizet i sledi, sardinky a makrely. Vždyť na produkci kilogramu lososa či tuňáka z farmy připadne pět kilo jiných ryb.

Losos narůžovo

Ryby jsou na farmách tak nacpané, že se mohou sotva hnout. To jsou ideální podmínky pro parazity a choroby, jež se pak šíří dál do moře. Na kanadském pobřeží Pacifiku tak mají například epidemie mořských vší na svědomí masové úhyny růžového lososa, v některých lokalitách až osmdesátiprocentní. Na nich jsou ale závislí orli, medvědi či kosatky. Mořské vši žijí ve slané vodě a ke své oběti se přichytí zvláštními vlákny. Nejprve se živí jejich hlenem, pak se ale prokoušou do kůže a sají jim krev; méně odolní jedinci hynou. V budoucnu by se mohl změnit celý genetický systém divoké fauny.

Jaká je reakce chovatelů ryb na choroby? Šup tam s chemií a antibiotiky. Dle jedné kanadské studie třeba lék proti mořským vším zabíjí bezobratlovce. Lososům jsou preventivně aplikována antibiotika a vakcíny a probíhá i mechanické očišťování ryb od vší.

Kdo by se pak lososům a jiným divil, že se snaží z klecí uniknout? Miliony infikovaných uprchlíků roznášejí nákazu, která ohrožuje celý ekosystém, dál a kříží se se zbylými divokými kusy, což v genofondu nadělá pěknou neplechu. Tisíce lososů unikají každý rok z chovných farem a ohrožují volně žijící ryby, na něž přenášejí parazity. Zvyšující se počet unikajících lososů znepokojuje stále více jejich chovatele, úřady i ochránce životního prostředí. Například v roce 2006 uniklo oky pletiva na chovných farmách 790 000 lososů a pstruhů. Ryby je tak třeba neustále hlídat za pomoci sofistikovaných podmořských kamer.

A teď si představme, co s genofondem a ekosystémem provede frankensteiní ryba, která roste třikrát rychleji, protože jí byl implementován růstový hormon z lososa čavyča z Tichého oceánu (chinook salmon) tak, aby jej organismus produkoval po celý rok a nejen po část roku, jak je u lososa obvyklé. To se vědcům „povedlo“ tak, že použili geny ze zcela jiné mořské ryby, konkrétně mořského úhoře.

Je úplně jedno, jestli se geneticky modifikované maso bude označovat nebo nebude, protože stejně jako u plodin nelze zabránit smíchání GM a ne-GM semen či jedinců, a tudíž běžné druhy postupně zmizí. Tyto změny jsou samozřejmě nevratné.

Kanaďané sice proti GMO protestují (na snímku pochod proti společnosti Monsanto ve Vancouveru), ale není jim to nic platné – jejich vláda povolila jak geneticky modifikovaného lososa, tak brambory… Foto Wikimedia Commons

Kanada, která najednou zničehonic otočila, zároveň začíná akceptovat i pěstování GM brambor. Zatímco například Indie či některé africké státy, Rusko nebo dokonce Bhútán proti GMO brojí, severní Amerika jde zcela opačnou cestou. A to navzdory tomu, že se kanadská populace vyjádřila tak, že je jíst nechce. Její politici ale tlaku, penězům či vydírání zjevně podlehli, a tak mají občané smůlu. Američané se své frankensteinovské experimenty přitom pokoutně projednávanou smlouvou TTIP snaží protlačit i do Evropy.

Jan Petrák, Milan Vidlák, Radovan Ondráček


 foto: wikipedia


Múdrosť na dnes

„Kto z hrdosti neprizná chyby, nemá hrdosť."

Čítali ste už ?